Park Škocjanske jame (UNESCO)
V srdci Oblastního parku Škocjanske jame leží Škocjanské jeskyně – jeskynní systém jediný svého druhu na světě. Má délku 5 800 m a vytvořila ho řeka Reka (řeka Řeka) vyvěrající nedaleko Terstu. Jedná se o rozsáhlý jeskynní systém vápencových jeskynní v oblasti Kras na jihozápadě Slovinska, zahrnující propadlé závrty, více než 5 km podzemních prostor, jeskyně více než 200 metrů hluboké s mnoha vodopády. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších míst na světě ke studiu krasových jevů ve vápenci.
Pro nás jsou jeskyně významné i díky českému důlnímu inženýrovi Antonu Hankemu, který se svými kolegy objevil novou část jeskyní dnes známou jako Hankeho kanál. Škocjanske jame mají právem své místo na seznamu světového dědictví UNESCO, kde jsou zapsány od roku 1986.
Popis tras
Součástí jeskynního systému je i nejhlubší podzemní kaňon Evropy, 26 vodopádů a spousta jedinečných krasových útvarů. Prohlídka celého komplexu trvá 1,5 hodiny a můžete si vybrat hned ze tří prohlídkových tras:
-
1. trasa „Podzemním kaňonem“
-
2. trasa „Podzemní řekou“
-
3. trasa „Po Škocjanské naučné stezce“
Prohlídky se konají v podstatě denně, pro aktuální informace doporučujeme sledovat oficiální stránky. Rovněž doporučujeme se do jeskyně vybavit teplým oblečením a teniskami.
Trasa Po Škocjanské naučné stezce je volně přístupná bez průvodce. Prohlídku naučné stezky s průvodcem pro skupiny 12 a více osob je nutné objednat minimálně 14 dní předem. V prodeji jsou i vstupenky kombinující trasu 1 a 2.
Škocjanské jeskyně se nacházejí v oblasti Kras na jihozápadě země kousek od města Koper. Slovinský Kras ukrývá řadu dalších unikátních jeskyní.
Škocjanské jeskyně jsou jednou z dvojice slavných jeskynních systému Slovinska, tou druhou je o trošku slavnější Postojná jeskyně. Obě ale bezesporu patří k nejvyhledávanějším přírodním krásám Slovinska. Právě proto se tyto vápencové jeskyně, slovinsky Škocjanske jame, v roce 1986 ocitly na seznamu přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Škocjanske jame najdete na jihozápadě země v oblasti Kras, nedaleko města Koper a asi 5 km od Divače. Celková délka jeskyní je 5 800 metrů a na jejím vzniku se podílela řeka Reka, tedy vlastně řeka jménem Řeka, která pramení pod slovinskou horou Snežnik. V jeskynním komplexu je dohromady 26 vodopádů a nespočet skvostných krasových útvarů. Se vstupem do podzemí je spojená i nižší teplota, proto počítejte zhruba s 12 °C a v místech, kde teče řeka Reka, může být opravdu chladno, teplota místy padá až k nule. Zajímavostí je, že systematický speologický průzkum započal vcelku pozdě, až v roce 1840. Na objevení částí tohoto jeskynního systému se podílel i český důlní inženýr Anton Hanke. Po něm je také pojmenována jedna z hlavních částí jeskyně, Hankeho kanál. A teprve v roce 1959 byl do Škocjanských jeskyní zaveden elektrický proud. K prohlídkám je zpřístupněna zhruba polovina podzemních prostor, které navštíví v průměru až 90 tisíc návštěvníků ročně.
Jak se do Škocjanských jeskyní dostat?
Jeskyně jsou součástí oblastního parku Škocjanske jame, do kterého patří tři malé vesničky, a to Betanja, Škocjan a Metavun, ve které jsou k dostání vstupenky do jeskyní. Vstup do jeskyní je vzdálen asi 10 minut chůze od pokladny v údolí Globočak, Dolina Globočak slovinsky. Nemůžete to minout, poznáte to podle davů lidí, kteří čekají na průvodce. Samotná prohlídka jeskynního systému trvá asi hodinu a půl. Do podzemí se dostanete pomocí 130 metrů dlouhého uměle vytvořeného tunelu. Zbytek je již dílem přírody. Části Škocjanských jeskyní
Prvním místem, které spatříte ve Škocjanských jeskyní je Tiha jama, tedy jeskyně Ticha. Právě v těchto místech se turisté dělí do menších skupin podle jazyka, aby byl pro ně výklad srozumitelnější. 500 metrů dlouhá jeskyně Ticha byla objevena v roce 1904. Její krápníková výzdoba je poněkud skromná ve srovnání s Velikou Dvoranou. Ve směru prohlídky pak následují jeskynní prostory pojmenované Ráj a Kalvárie, které vás také nijak neohromí, ale žádný strach, na to nejlepší se přece čeká… Velkolepý prostor nazvaný Velký sál dosahuje výšky 30 metrů a délky 130 metrů. Najdete v něm všemi obdivovaný skvost – 250 tisíc let starý stalagnit obřích rozměrů, ale nejen to. Velkému sálu vévodí i Varhany. Útvar tvořený desítkami menších stalaktitů připomínajících píšťaly varhan. A když se na ně zaklepe, vydávají dokonce dutý zvuk. Stačí popojít kousek a ucítíte ochlazení. To má na svědomí Reka. Na její vrub připadá i vstup do Šumící jeskyně (Šumeca jama), který vyhloubila. Za jeden z nejpůsobivějších prostor celého jeskynního systému je považována právě Šumeca jama, která je 300 metrů dlouhá, 60 metrů široká a na některých místech až 100 metrů vysoká. Slavný Hankeho kanál objevený českým inženýrem navazuje na Cerknikov most, kterým nahradil most starý a starý most zase ten původní. Zbytky původní Kočičí lávky můžete zahlédnout těsně pod stropem jeskyně. Ve Škocjanských jeskyních je toho k vidění ještě mnohem víc, například jeskynní útvary zvané Mísy nebo také Schmidtovu dvoranu a jiné.
Oblastní park Škocjanske jame
Ven z podzemí se dostanete pomocí lanovky. Až budete venku, neodcházejte. Prodlužte si výlet a po prohlídce podzemí se vyjdete na naučnou stezku (učna pot) Škocjanským parkem. Pěší trasa dlouhá dva kilometry vede hlubokými propastmi Velika Dolina a Mala Dolina. Pomalou chůzi se po 10 minutách od recepce jeskyní dostanete i do vesničky Škocjan, kde jsou připraveny zrekonstruované venkovské stavby s dobovým nářadím a sbírkou předmětů z domácností z dob dávno minulých. Vstupné se neplatí, je v ceně vstupenky do jeskyně. Prohlédnout si můžete i historické mapy, které dokumentují objevování jeskyní. Škocjanské jeskyně sice nemají takový věhlas jako sousední Postojná jeskyně, ale nejeden turista vám po prohlídce řekne, že Škocjanské jeskyně jsou ty lepší. Ale udělejte si názor na jeskyně zařazené mezi chráněné památky UNESCO sami.